Hlášení rozhlasu Místní poplatky ZŠ a MŠ Třídění odpadu Ležáky

Miřetice

Historie

Název Miřetic se odvozuje od rodu Miřetů. První zmínka, která pochází z roku 1325 se objevila na dokumentu, kde je ve svědečné řadě uveden Chothibor de Mirsethicz. V 17. století patřily Miřetice k přestavlckému panství, respektive miřetický dvůr. Tehdy to byla ještě dřevěná stavba a dvůr i pozemky obhospodařovalo asi 13 lidí. Pravděpodobně v polovině 18. století se přistoupilo k stavbě zděných budov, protože ty dřevěné již byly ve špatném stavu. Po josefinském měření byla rozloha miřetického statku přes 8 km²i s lesními pozemky.

V polovině 19. století už k miřetickému dvoru přibylo i 30 stavení s 235 obyvateli. Přičemž ve vlastních Miřeticích bylo 7 domů a zbylých 23 domů bylo roztroušeno na samotách a v částech Holčí a Račana. V letech 1900-1905 byla v Miřeticích hospoda a kovárna na Perku, hostinec a obchod p. Bureše a pekařství p. Nevečeřela. Dále byl obchod v č.p. 20, kde poté přibylo i pekařství a v č.p. 1, kde se vyráběly kořalky a jemné likéry, později i limonády a sodovky. Miřetice se začaly pomalu zvětšovat a od 60. let 20. století i rychleji, kdy například mezi lety 1980-1991 přibylo v Miřeticích přes 150 obyvatel.

Zajímavá je historie budovy dnešního zdravotního střediska. Podle pana Procházky byl původně kovárnou kovářů Černých. Po roce 1788, kdy Josef II. vydal patent, aby se zřizovali kontribuční sýpky (z důvodu přicházejícíh hladomorů), obec Miřetice kovárnu odkoupila a zřídila zde sýpku, kam museli obyvatelé odvádět část své úrody, aby další roky bylo co zasít. Když se situace zlepšila bylo obilí i odprodáváno a v roce 1863 byly kontribuční sýpky zrušeny. Budova poté sloužila jako obecní chudobinec a v roce 1948 byla přetvořena na zdravotní středisko, které tu je dodnes.