V místních částech Krupín, Švihov, Čekov, Miřetice a Havlovice se  těžila šedá žula. Dobývání žuly se dělí na práce na povrchových balvanech a práce v lomech. Těžba žuly se využívala na výrobu žulových dlažebních kostek a dlaždic, dále se vyráběly stavební součástky jako jsou schody, sloupy a desky . První nejvýnosnější skála v obvodu obce Miřetice byla prodána za 40 K.

  

Rok 1902

Práce v lomech od 6 hod. ráno do 18 - 19 hod. večerní, pracuje se od kusu nebo od 1 m2 dlažby. Doba učební trvá několik měsíců, až i rok. Denní výdělek 15letého hocha dosáhl i výše 6 K. nejmenší průměrná mzda je 2 K. Šikovný dělník dosahuje výše i 8 K.

Lamači připravují materiál zhruba, detailně ho zpracují tzv. pasíráci, práci stavební provádějí kameníci.

Od utržení kostky se platí 10 - 14 haléřů, od pasírování 9 - 12 haléřů. Zručný dělník si vydělá 3 - 6 K denně. Nádeníci mají 1,30 - 1,70 denně. V jiných lomech se odhaduje výdělek lamače na 14 - 25 K týdně, výdělek pasíráků od 10 - 16 K týdně, kdežto kameníci si vydělají 18 - 20 K týdně.

Ženy jsou zaměstnány velmi málo tlučením štěrku nebo prací nádenickou. Mzda žen obnáší alespoň 1,80 K denně. Na mzdu se vydávají zálohy, které se zúčtují při výplatách za 14 dní.

              
Čerpáno z knihy Chrudimsko a Nasavrcko díl II.  z roku 1909