Obsah

Historie kaple Nejsvětější Trojice v Miřeticích


Kaple Nejsvětější Trojice MiřeticeKaple Nejsvětější Trojice Miřetice

 Na okraji obce nedaleko silnice pozdně barokní kaple z roku 1761, obdélníková, fasády nečleněné, v průčelí segmantově vypjatá, dosti bohatě profilovaná římsa, vnitřek sklenut valeně, bez zařízení.

Tuto kapličku nechal podle pověsti postavit člověk, který onemocněl malomocenstvím. Za uzdravení se modlil k Bohu a slibil, že  pokud se uzdraví, nechá zde postavit kapličku, což se skutečně stalo dodnes zdobí vnitřek této drobné lidové stavby nástěnná malba zobrazující sedícího nemocného člověka pod stromem, kterému dodává žena jídlo na vidlích .

Čerpáno - Luděk Štěpán a kolektiv: Chrudimsko - utváření venkovských sídel, Chrudim 2001

    

O původu této kapličky vypravuje se ve zdejším okolí:

Před lety ubíral se od Miřetic ku Včelákovu člověk morem nakažený, z kteréžto příčiny nikdo nechtěl jej do domu příjmouti. V místech dnešní kaple klesl na návrší vysílený a očekával tu blízkou smrt. Chuďasa toho ujali se soucitní lidé z blízkého statku (u Uchytilů), vzali ho do  stavení a ošetřovali.  Ze strachu před nákazou podávali mu jídlo a pití na vidlích. Nemocný učinil slib, pozdraví-li se, že v místech, kde v širém poli klesl, postaví kapli ke cti Nejsvětější Trojice.

Když se uzdravil, na svůj slib nezapomněl a tak na návrší, kde v širém poli klesl, povstala kaple.  V kapli té vidíme dosud al fresco obraz, která představuje nemocného člověka, jak mu jídlo a pití na  vidlích podávají. Obraz ten byl roku 1902 místním učitelem panem Fantou obnoven. Do kaple samé se v den Nejsvětější Trojice koná průvod ze Včelákova.

Čerpáno  - Blažek : Pověsti a obrázky z Chrudimska, Chrudim 1934

 

O kapličce v Miřeticích
Před třicetiletou válkou byly v místech Uchytilovy chalupy v Čekově čp. 16 malé lázně, Janovičky. V té době vedla přes Miřetice spojovací cesta Chrast – Hlinsko. Doba třicetileté války, války náboženské, byla velikým utrpením, hladu a bídy celého českého národa. Cizácká vojska plundrovala zemi a kde nebyla, byla vojska císařská, která nebyla lepší. Vymáhány kontribuce a výpalné a celkové ničení nemělo mezí. Pole  zůstávala neobdělána, nebylo osivo a nebylo potahů. Lidé více bydleli v lesích než ve vesnicích. Vypukl mor, ta hrozná metla lidstva té doby. Morem hynuly celé rodiny a nebylo zábran. Hlad podporoval tuto zhoubu. Lidé se živili různými kořínky a bylinami. Jednou z nich byla lebeda, rostoucí na zbořeništích a nesetých polích.
V té neutěšené době se ubíral   jakýsi morem  postižený pocestný cestou přes Miřetice a před Janovičkami vysílením klesl. Doplazil se před vrata a prosil o moc. Zželelo se  obyvatelům nebohého a poskytli mu kousek místa a kus slámy někde pod  kolnou. Nikdo k němu nechtěl blíže přistoupit, aby se nenakazil. Vodu a potravu mu podávali na dlouhých podávkách. Pocestný slíbil, jestliže se uzdraví, dá postaviti na návrší kapličku. Nemocný se skutečně uzdravil a také svému slibu dostál. Nechal na návrší postaviti kapličku, která byla zasvěcena Nejsvětější  Trojici. Na vyzdívce oltáře je neuměle namalován obraz, jak ležícímu nemocnému je  na podávkách podáván džbán.
Tato malba byla obnovena p. Adolfem Svobodou, malířem pokojů, synem řídícího učitele Jana Svobody z Miřetic. Je sice sešlá, ale dosud  znatelná. Kaplička je chráněna památkovým úřadem. Původní zvonek na kapličce byl v prvé světové válce, asi v roce 1917 zabaven pro válečné účely, ale vítězství Rakousku nepřinesl. V roce 1921 – 1922 ze sbírky občanů pořízen zvonek nový. V době okupace i ten sebrán k válečným účelům německých okupantů, ale ani tentokráte vítězství nepřinesl. Od té doby je kaplička bez zvonku a nebude-li v brzké době opravena, podlehne zubu času .
Pro kroniku upravil František Procházka – kronikář.

 

Stránka

  • 1

Kaplička v Miřeticích

Kaplička v Miřeticích

U kapličky v Miřeticích

U kapličky v Miřeticích

Nový kříž na kapličce Miřetice

Nový kříž na kapličce Miřetice


Stránka

  • 1