Obsah

Historie Havlovice

Havlovice byly do roku 1924 osadou obce Louka, okres Chrudim. Od roku 1925 do roku 1960 byly samostatnou obcí, ke které patřila osada Dubová. Od 1. ledna 1961 se staly místní částí obce Miřetice, kam patří dosud.


První písemný záznam o obci pochází z roku 1487. Je uveden v seznamu obcí, které patřily ke klášteru podlažickému. Seznam je založen v Deskách dvorských, které jsou umístěny ve Státním ústředním archivu v Praze.

Havlovice vznikly v období kolonizace (osídlování) této oblastí Čech.

Na webových stránkách Společnosti přátel Železných hor se o tom píše:

Pro organizaci osídlení vyšších poloh Železných hor bylo rozhodující založení benediktýnských klášterů ve Vilémově r. 1121(?) a v Podlažicích v r. 1159. První z nich přivádí osídlence do Železných hor přibližně od západního hřebenu po spojnici Trhová Kamenice – Nasavrky – Licibořice, druhý pak dál na jihovýchod Chrudimska, proti toku Olšinky (dříve Kamenice), Ležáku a Žejbra (dříve Rokytné). Od poloviny 13. století narůstá intenzita kolonizace prováděná vilémovským a podlažickým klášterem, směřuje do vyšších poloh a projevuje se zakládáním sídel typu lesních návesních vsí.

•          Po vypálení podlažického kláštera Husity r. 1421 vlastnili Havlovice a další obce v okolí čeští feudálové: Kostka z Postupic, Okrouhlický z Knětic, Talácko z Ještětic, Václav Sak z Vácovic (ten držel i panství ve Smrčku).

•      Později v 16. Stolení vlastnili Havlovice Zárubové z Hustiřan, kteří byli majiteli panství Žumberk.

•          R. 1694 prodal panství Rudolf Josef z Lisova a na Spálově hrad Žumberk a 24 vesnic majiteli panství Nasavrky Františku Josefovi Schönfeldovi. Ten získal panství po Albertu Kukulemu, kterému bylo panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. po Bělohorských událostech v r. 1621.

•          Potom vlastnili Havlovice Auerspergové ze Slatiňan. Ti panství získali sňatkem Jana Adama z Auerspergu s dcerou F.J. Schönfelda, který posléze převedl majetek na tuto rodinu. Vlastnictví Havlovic a ostatních obcí trvalo až do zrušení roboty a feudálního panství v r. 1848.

Havlovice jsou známé zejména vzájemně propojenými havlovickými rybníky- Hořička, Petráň, Žďár a menší Liška. Zdrojem vody je potok Ležák (Holetínka), který napájí Petráň. Voda pak protéká do Hořičky a Žďáru, ze kterého nadbytečná voda opět odtéká do potoku Ležák. Do Petráně přitéká také voda z rybníku Liška, který je napájen Havlovickým potokem, který pramení za osadou Kvasín. Největší rybník Hořička má rozlohu 30 ha a celá soustava přes 50 ha. Všechny rybníky v okolí Havlovic jsou ve správě RYBÁŘSTVÍ LITOMYŠL s.r.o., středisko Havlovice.

Názvy Havlovických rybníků - dnešní rybník Petráň se podle mapy z r. 1839 (Císařské otisky), jmenoval původně Kostelecký. Současný název Petráň vznikl pravděpodobně podle objektu pod rybníkem (mlýnem?), který se nazýval U Petráňů. Název rybníku Hořička byl odvozen od kopce Hořička (německy Horitschka), který leží nad rybníkem, 384 m nad mořem. Název rybníku Žďár byl asi odvozen od slov žďáření či žďárování tj. vypalování lesa před založením rybníka.

Havlovický dvůr nad rybníkem Liška 1960.

Největším objektem v Havlovicích je bývalý panský dvůr, založený rodem Auerspergů ze Slatiňan. Panské dvory tvořily základ zemědělského podnikání šlechty. Každý dvůr vedl šafář, který trvale zaměstnával čeledíny a děvečky. Další pracovníci přicházeli do práce (dříve do roboty) podle potřeby. Havlovický dvůr patřil šlechtickému rodu Auerspergů ze Slatiňan. Při pozemkové reformě (parcelaci)  po 1. světové válce byl dvůr státem vyvlastněn a část půdy rozdělena. 

Po roce 1948 užívalo dvůr Hospodářské družstvo (Výkupní podnik) a JZD Miřetice. Od roku 1992 je ve dvoře firma HAKU, později i firma Elgon, které provedly velkou opravu a rekonstrukci objektu.

Čerpáno z kroniky rodiny Vohradníkových z Havlovic.